Nedávné rozhodnutí odvolacího soudu jedenáctého obvodního soudu představuje důležitý právní precedens ohledně toho, jak by měly letecké společnosti nakládat s federálními bezpečnostními poplatky. Soud rozhodl, že Spirit Airlines není oprávněna ponechat si poplatky TSA (Transportation Security Administration) vybrané od cestujících, kteří nakonec nenastoupili na let, i když byly finanční prostředky těchto cestujících převedeny na cestovní kredity po splatnosti.
Podstata sporu
Vypukla právní bitva o praktiky rušení letenek Spirit Airlines. Když zákazník zruší let, Spirit si naúčtuje storno poplatek a převede zbývající cenu letenky na *cestovní kredit. Doba platnosti těchto výpůjček byla 60 dnů.
Ústřední otázkou bylo, co se stane s poplatkem TSA zahrnutým v původní ceně letenky:
– Když vypršely cestovní kredity, Spirit si ponechal celý zůstatek, včetně části TSA.
– TSA tvrdil, že tyto prostředky patřily vládě, nikoli letecké společnosti.
– TSA v současné době požaduje, aby Spirit zaplatil 2,84 milionu $ na nezaplacených poplatcích.
Spiritovy argumenty proti logice soudu
Společnost Spirit Airlines předložila dva hlavní argumenty pro ospravedlnění zadržování finančních prostředků, ale odvolací soud jedenáctého obvodu oba odmítl:
- Argument „cestujícího“: Spirit tvrdil, že protože zákon ukládá poplatek „cestujícím v letecké dopravě“, osoba, která zruší let před odletem, není cestujícím, a proto by neměla podléhat tomuto poplatku.
-
Odpověď soudu: I když soud souhlasil s tím, že „cestující“ je ten, kdo skutečně cestu uskuteční, poznamenal, že zákon rozlišuje mezi okamžikem uložení poplatku a okamžikem, kdy jsou finanční prostředky vybrány. Jakmile letecká společnost obdrží peníze, je ze zákona povinna je do konce příštího měsíce zaslat TSA, bez ohledu na to, zda se let uskuteční.
-
Argument „Vrácení peněz“: Spirit tvrdil, že poskytnutím cestovního kreditu fakticky „vracel“ poplatek zákazníkovi.
- Odpověď soudu: Soud rozhodl, že cestovní kredit po splatnosti není refundací. Podle pokynů TSA z roku 2002, pokud cestující necestuje, musí být bezpečnostní poplatek buď vrácen zákazníkovi, nebo zaslán TSA. Letecká společnost si to nemůže nechat.
Proč na tom záleží: Rostoucí právní bitva
Toto rozhodnutí není jen sporem o pár milionů dolarů; signalizuje mnohem větší právní zúčtování mezi federální vládou a leteckým průmyslem.
- Jihozápadní precedent: Tento případ slouží jako cestovní mapa pro podobné soudní spory. Southwest Airlines v současné době svádí mnohem větší bitvu u odvolacího soudu pátého obvodního soudu, kde čelí odpovědnosti 48 milionů dolarů za podobné praktiky.
- Riziko rozdělení okruhu: Pokud pátý okruh rozhodne ve prospěch jihozápadního okruhu, zatímco jedenáctý okruh bude stranou TSA, dojde k rozdělení okruhu. Taková právní nejednotnost často nutí Nejvyšší soud USA zasáhnout a zavést jednotné celostátní pravidlo.
- Dilema TSA: Jedním z hlavních problémů byla logistická absurdita, která se objevila během slyšení: TSA trvá na tom, že letecké společnosti musí tyto poplatky prominout, ale sama TSA tvrdí, že je pro ni příliš obtížné spravovat miliony jednotlivých náhrad, pokud cestující neletí. Eleventh Circuit tento problém obešel tím, že objasnil, že jakmile jsou peníze vybrány, patří TSA a je to agentura, nikoli letecká společnost, kdo má pravomoc rozhodnout, zda vrátit peníze nebo ne.
Z rozhodnutí soudu jasně vyplývá, že letecké společnosti jsou pouze finančními sbírkami pro vládu; jakmile je přijat poplatek TSA, stává se federálním aktivem spíše než příjmem letecké společnosti.
Závěr
Jedenáctý obvodní odvolací soud zjistil, že letecké společnosti nemohou po vypršení platnosti cestovních kreditů považovat vybrané poplatky TSA za součást svých vlastních příjmů. Rozhodnutí staví letecké společnosti pod přísnou kontrolu a připravuje půdu pro zásadní právní zúčtování, které by se nakonec mohlo dostat až k Nejvyššímu soudu.
